Jak začíná nemoc? První příznaky, které ignorujete, a co s nimi dělat

Nejčastější chyba, kterou lidé dělají, když se cítí špatně, je čekat. Čekají, až se jim zhorší stav, až se objeví horečka, silná bolest nebo něco, co už nelze přehlédnout. Ale nemoci nevznikají najednou. Začínají tiše. V tichosti. V každodenních detailech, které si nikdo nevšíme.

Co se děje ve vašem těle, když se nemoc začíná?

Vaše tělo je neustále v komunikaci sám se sebou. Každý den řeší tisíce malých problémů: bakterie, stres, špatný spánek, nezdravá strava. Většinou to zvládne bez vaší pomoci. Ale když se přetíží, začne vysílat signály. Tyto signály nejsou vždy bolest. Často jsou jen malé změny - něco, co si všimnete jen tehdy, když se na to podíváte zpětně.

Řekněme, že se vám začíná vyvíjet chronické unavení. Nejde o to, že jste se večer dívali na seriál. Jde o to, že se probouzíte a cítíte, že jste spali jen půl hodiny. I když jste spali osm hodin. To není jen „málo spánku“. To je váš imunitní systém, který se snaží bojovat s něčím, co ještě nemůžete vidět. Když se to stane pravidelně, je to signál, že něco je mimo.

Nebo například ztráta chuti k jídlu. Nejde o to, že jste se nudili s obědem. Jde o to, že vaše tělo přestává cítit potřebu energie. To může být příznak zánětu v trávicím traktu, selhání jater nebo začínajícího hypotyreoidismu. Nebo jen stresu. Ale stres je také nemoc - jen jiného druhu.

Nejčastější první příznaky, které ignorujete

• Neustálá únava - nezáleží na tom, kolik spíte. Pokud se probouzíte stejně unaveně jako jste šli spát, je to červená vlajka.
• Změny ve stolici - častější průjem, zácpa, změna barvy nebo konzistence. To není jen „něco jste snědl“. Může to být první známka zánětu, intolerancí nebo dokonce rakoviny tlustého střeva.
• Nevysvětlitelné zvýšení hmotnosti nebo hubnutí - bez změny stravy nebo cvičení. Tělo mění metabolizmus, když se něco špatně děje.
• Bolesti hlavy bez příčiny - nejen migrény. Pokud vám bolí hlava každý den, jen mírně, ale stále, je to vážný signál. Může to být zvýšený krevní tlak, problém se šíjí nebo chronický stres.
• Změny kůže - nové skvrny, svědění, zčervenání, zvýšená citlivost. Kůže je zrcadlo vnitřních procesů. Může to být alergie, autoimunitní onemocnění nebo nádor.
• Neustálé zimnici nebo pocit chladu - i když je teplo. To je často známkou problémů s štítnou žlázou nebo nízkého krevního tlaku.
• Ztráta koncentrace - zapomínáte jména, ztrácíte klíče, nemůžete se soustředit na čtení. To není „starostlivost“. To je mozek, který dostává málo kyslíku nebo má zvýšenou hladinu škodlivých látek v krvi.

Proč to ignorujeme?

Protože jsme naučeni, že „nemoc“ znamená horečku, kašel nebo závratě. Když se necítíte úplně špatně, říkáte si: „To je jen dočasné.“ Nebo: „Mám moc práce, nemám čas na to.“

Ale tělo neřeší čas. Tělo řeší přežití. Když se něco špatně děje, tělo nečeká, až se to stane „dostatečně špatným“. Tělo vás varuje hned na začátku. Problém je, že moderní život nás naučil ignorovat tyto varování. Děláme si kávu, abychom překonali únavu. Bereme léky proti bolesti hlavy, abychom se mohli vrátit k práci. Přestáváme se ptát: „Proč se to děje?“ a začínáme se ptát: „Jak to zastavit?“

To je jako zapínat světla v autě, když se rozsvítí kontrolka motoru. Neřešíte příčinu. Jen zakrýváte příznak.

Když už to začne, co dělat?

Nečekáte. Nečekáte, až se to zhorší. Nečekáte, až vás někdo pošle k lékaři. Začínáte s jednoduchými kroky - ale důslednými.

1. Zapište si, co se děje. Každý den si napište: jak jste spali, co jste jeli, jak jste se cítili, kolik jste se pohybovali. Po týdnu si to přečtěte. Většinou uvidíte vzor - třeba že po každém večeři s těstovinami máte bolest břicha.
2. Změňte jednu věc. Ne všechno najednou. Třeba přestanete pít slazené nápoje. Nebo jdete spát o 30 minut dříve. Nebo se pohybujete 20 minut denně. Nejde o to, že to změní všechno. Jde o to, že to ukáže, jestli vaše tělo reaguje.
3. Podívejte se na své běžné návyky. Kolik krát denně se díváte na telefon? Kolik hodin sedíte? Kolik času strávíte venku? Tyto věci nejsou „životní styl“. Jsou to faktory, které přímo ovlivňují vaši imunitu, hormony a nervový systém.
4. Nečekáte na lékaře - jde na něj. Pokud něco trvá déle než týden, nebo se opakuje, jste na to připraveni. Neříkejte: „Bude to pryč.“ Řekněte: „Co to může být?“

Co vám tělo chce říct, když se necítíte dobře?

Tělo neříká: „Jsi nemocný.“ Říká: „Něco ti chybí.“

Chybí ti spánek. Chybí ti pohyb. Chybí ti čas na sebe. Chybí ti pravá strava. Chybí ti klid. Chybí ti přirozené světlo. Chybí ti spojení s lidmi. Chybí ti odpočinek.

Nejde o to, že jste se někde nakazili. Nejde o to, že jste „slabí“. Jde o to, že jste se zapomněli na sebe. A tělo to nezapomíná. Tělo si pamatuje každou přesunutou spánek, každý přesný oběd, každou zatlačenou radost.

Nejlepší lék na začínající nemoc není tableta. Je to pozornost. Je to ten okamžik, kdy si sednete, zavřete oči a řeknete: „Co se děje?“

Co dělat, když už to nejde ignorovat?

Když už máte bolesti, které neodcházejí, nebo únava, která vás přiměře, přijde čas na lékaře. Ale nejděte tam s tím, že „mě to trápí“. Jděte tam s tím, že „mám vzor“.

Seberte si záznam, který jste vytvořili. Napište si: „Posledních 14 dní jsem měl každý den bolest hlavy mezi 10 a 12 hodinou. Spal jsem 5-6 hodin. Jel jsem na oběd vždy s těstovinami. Nepohyboval jsem se více než 15 minut denně.“

Tímto způsobem lékař nevidí „jen pacienta, který se necítí špatně“. Vidí někoho, kdo se snaží pochopit své tělo. A to je první krok k opravě.

Největší omyl: myslíme, že zdraví je něco, co se dá „vylepšit“

Zdraví není cíl. Zdraví je proces. Není to něco, co si koupíte v lékárně. Není to něco, co si přečtete v knize a pak už vás to nezajímá. Zdraví je každodenní volba - ať už jste unavení, nebo máte hromadu práce, nebo se cítíte dobře.

Největší chyba je myslet, že „když se cítím dobře, tak jsem zdravý“. To je jako říct: „Když auto jede, tak nemá potřebu servis.“

Pravda je: když se cítíte dobře, je to právě ten čas, kdy byste měli dělat věci, které vás udrží zdravým. Ne když už je pozdě.

Nejlepší prevence nemoci není lék. Je to pozornost. Je to ten malý krok, který děláte každý den - i když se vám nechce. I když to nevypadá jako „něco velkého“.

Chvíli si sedněte. Dejte si kávu bez cukru. Prodejte si pět minut venku. Přestanete se dívat na telefon večer. Jděte spát, když je tma. Jezte, když máte hlad, ne když je čas. Tělo to ví. A tělo to ocení.