Z jakých disciplín se skládá triatlon? Úplný přehled tří částí

Triatlon není jen další sport. Je to jedna z nejnáročnějších fyzických výzev, které člověk může zkusit. A nejde jen o to, běhat, plavat nebo jezdit na kole. Triatlon je o tom, jak tyto tři disciplíny spojit do jednoho souvislého závodu bez přestávky. Kdo to zkoušel, ví: když skončíš plavání a vystoupíš z vody, tělo už je jiné. Když se vyskočíš z kola a začneš běžet, nohy se zdají být z betonu. A přesto to lidé dělají. A dělají to stále více.

První disciplína: plavání

Triatlon začíná vodou. Bez ohledu na to, zda jde o sprint (750 metrů), olympijskou vzdálenost (1,5 km), poloviční ironman (1,9 km) nebo plný ironman (3,8 km), plavání je vždy první fáze. Většina závodů se koná v otevřené vodě - jezerech, mořích nebo řekách. To znamená, že nejsi v bazénu s čárami a stěnami. Musíš se orientovat podle plaváků, značek nebo dokonce vzdálených budov. Mnoho začátečníků se bojí otevřené vody. A oprávněně. Voda je chladnější, vlny se mohou zvedat, a kolem tebe může být půl tisíce dalších závodníků, kteří ti náhodně kopnou do hlavy.

Pro úspěch v plavání není potřeba být olympijským šampionem. Dostatečné je umět plavat stabilně, efektivně a udržovat tempa. Většina triatlonistů používá volný styl (freestyle), protože je nejrychlejší a nejúspornější. Důležité je také naučit se dýchat na obě strany, aby jsi mohl lépe orientovat a nezatěžoval jednu stranu těla. V závodech se často používají plavací potahy - speciální obleky, které zlepšují plování díky lepšímu plavání a izolaci. V chladnějších vodách (pod 22 °C) jsou povoleny. V České republice se často konají závody v jezerech jako Černé jezero nebo Římovská přehrada, kde voda může být v červnu teplá, ale v září už zima.

Druhá disciplína: jízda na kole

Po plavání přichází nejdelší část triatlonu - jízda na kole. V olympijské vzdálenosti je to 40 km, v ironmanu až 180 km. To je víc než polovina celkového závodu. Kolo není jen dopravní prostředek - je to klíčový nástroj pro udržení energie. Pokud se v plavání vydáš na rychlé starty, můžeš si ušetřit síly pro kolo. Ale pokud se na kole zahrajete na hrdinu a jedete jako na závodě na silnici, zbytek závodu může být katastrofa.

Triatlonová kola se liší od běžných cyklistických. Mají agresivnější polohu těla, což snižuje odpor vzduchu. Často mají pevné rukojeti a aerodynamické kola. Většina závodníků používá kola s pevným převodem - bez přepínání zpět. To znamená, že nemůžeš snížit převod, když jdeš do kopce. Musíš si tedy vybrat správný převod ještě před závodem. V Česku se často používají kola s 50x34 nebo 52x36 převody pro mírné terény. Většina závodů má vyhlášenou trasu - někdy na silnici, někdy na cyklostezce. Většina triatlonistů používá kola s pneumatikami 23-25 mm širokými, protože jsou rychlejší a stále dostatečně komfortní.

Velkým překážkou je přechod z kola na běh. Tělo je zvyklé na sedění, nyní máš stát a běžet. Nohy jsou ztuhlé, svaly se přetěžují. Proto se většina závodníků trénuje speciálně na „bike-run“ - tedy jízdu na kole a hned poté běh. Tento přechod je často to, co rozhodne o výsledku.

Třetí disciplína: běh

Když vystoupíš z kola a přesuneš se do běžeckých obuvi, tělo ti říká: „Už jsem to udělal.“ Ale ne. Běh je poslední a často nejtěžší část. V olympijském triatlonu je to 10 km, v ironmanu 42,195 km - plný maraton. A nejde jen o to, doběhnout. Jde o to, doběhnout rychle, když jsi už 3-4 hodiny v pohybu, tělo je vyčerpáno a svaly se třesou.

Největší chybou začátečníků je, že věří, že když běhají 10 km na tréninku, budou schopní běžet 10 km po plavání a jízdě na kole. To není pravda. Tělo se chová jinak. Svaly jsou ztuhlé, dech je nepravidelný, nervy jsou napjaté. Proto se triatlonisté trénují v tzv. „brick workouts“ - tedy kolo + běh bez přestávky. Tento typ tréninku je klíčový. Někteří závodníci trénují i třikrát týdně. V prvních 1-2 km běhu se cítíš jako ztuhlý robot. Ale po třech minutách se tělo přizpůsobí. Když se naučíš překonat ten první šok, běh začne být příjemný.

Nezapomeň na obuv. Většina triatlonistů používá běžecké obuvi s rychlými šněrovacími systémy - například s elastickými šňůrkami nebo zipem. Někteří si obuv nešněrují vůbec, jen ji přetáhnou na nohu. V závodech se používají i speciální „triathlon obuvi“, které mají přední díry pro rychlejší vysušení a větší odolnost proti vodě.

Co je přechod mezi disciplínami?

Triatlon není jen tři sporty za sebou. Je to tři sporty, které se přesouvají přes tzv. přechodové zóny - T1 a T2. T1 je místo, kde přecházíš z plavání na kolo. T2 je místo, kde přecházíš z kola na běh. V těchto zónách se měníš. V T1 si sundáš plavací potah, převlékneš si čepici, brýle, obuv na kolo, připneš přilbu. V T2 si sundáš kolo, převlékneš si běžecké obuvi, zahodíš přilbu, připneš číslo. Každá sekunda tam počítá. Zkušení triatlonisté dokážou přechod T1 zvládnout za méně než 90 sekund. Začátečníci často potřebují 4-5 minut.

Proto se přechodové zóny trénují jako samostatná disciplína. Mnoho lidí si doma vytvoří „mini-T1“ a „mini-T2“ - v koupelně nebo na zahradě - a cvičí, jak rychle se převléknout. Někteří si dokonce připraví všechno předem: obuv položenou na hlavu, čepici v ruce, přilbu na sedadle. Každá detailní příprava ušetří čas.

Jaké jsou běžné vzdálenosti triatlonu?

Triatlon není jedna vzdálenost. Existuje několik standardních kategorií, které se liší podle délky jednotlivých disciplín:

• Sprint: 750 m plavání, 20 km kolo, 5 km běh - ideální pro začátečníky
• Olympijský: 1,5 km plavání, 40 km kolo, 10 km běh - nejčastější na mezinárodní úrovni
• Half-Ironman (70.3): 1,9 km plavání, 90 km kolo, 21,1 km běh - vyžaduje výdrž
• Ironman: 3,8 km plavání, 180 km kolo, 42,195 km běh - extrémní výzva

V České republice se nejčastěji konají závody na sprint a olympijskou vzdálenost. Většina začátečníků začíná právě tady. Ironman je pro některé snem, ale pro většinu lidí je to cíl, který se dosahuje po letech tréninku.

Co je třeba vědět, když začínáš?

Když si říkáš: „Chci zkusit triatlon,“ nejde jen o to, koupit kolo a běžecké obuvi. Potřebuješ:

• Plavací potah (nebo alespoň kvalitní plavky a čepici)
• Kolo s přilbou - nemusí být aerodynamické, ale musí být bezpečné
• Běžecké obuvi s rychlým šněrováním
• Tréninkový plán - začni s jednou disciplínou týdně a postupně přidávej kombinace
• Brýle pro plavání - nezapomeň na ně, když jdeš do vody
• Hydrataci a výživu - v triatlonu se nejí jen před závodem, ale i během něj

Největší chyba? Přehlížet přechody. Většina lidí trénuje plavání, kolo a běh zvlášť. Ale nezvládají přechod z kola na běh. A to je tam, kde se ztrácí většina času i energie.

Proč se triatlon stává tak populární?

Triatlon není jen sport. Je to styl života. Kdo ho dělá, se učí organizovat čas, tělo, myšlenky. Je to sport pro lidi, kteří chtějí víc než jen běhat nebo jezdit na kole. Je to sport pro ty, kteří chtějí zjistit, co je na nich opravdu. V Česku je v posledních letech růst počtu účastníků o 15-20 % ročně. V Olomouci, Brně nebo Praze se konají závody, které přitahují tisíce lidí. Nejde jen o závodníky. Je to rodiny, kteří zkusí společně, studenti, pracující lidé, ti, kteří hledají výzvu, která je přesahuje.

Triatlon nevyžaduje, abys byl nejlepší. Vyžaduje, abys byl připravený. A připravený se stáváš krok za krokem. Ne v jednom dni. Ale v každém tréninku. V každém plavání, každé jízdě, každém běhu. A pak, když přijde den závodu, zjistíš, že jsi to zvládl. A to je to, co tě zůstane.