Kdo byl Harrach a proč je zajímavý?
No, tady máme téma, u kterého si můžeme pořádně popovídat. Jestli vás zajímá historie a vznešené rody, pak určitě víte, že jméno Harrach není jen tak ledajaké příjmení. Harrachové byli jedním z velkomoravských šlechtických rodů, co si kromě zahrádek a loveckých revírů hlídali také svůj společenský vliv. No ale kdo byl ten první Harrach, o kterém si zapíšeme do školních sešitů?
Historie Harrachů se začala psát na území Rakouska, my si teď překvapte, nebudeme zbytečně komplikovat život tím, že bychom se snažili přesouvat do časů Marie Terezie, nebo ještě dál. Ne, tentokrát se podíváme trochu blíže k jednomu konkrétnímu příslušníkovi tohoto rodu, ale jestli máte chuť, ponoříme se i do hlubší minulosti. Harrachové, podobně jako řada šlechtických rodů, hráli svoji roli na politické scéně, střídali úspěchy s neúspěchy a tudíž občas i vyčnívali hlavou a patami nad ostatní.
Mimochodem, historie by mohla být celkem nudná, kdybychom jí neobčas něco takového přichystali, což myslíte? Takže, vezměte si fusekle s ovocným motivem, nastražte uši (a hrnek s kávou) a jdeme na to. A když už se bavíme o šlechtě, rozhodně bychom neměli opomíjet ty krásné zámky a sídla, které si tyto rodiny budovaly či přestavovaly. Harrachům patřil například zámek Jilemnice, který je dnes oblíbenou turistickou zastávkou.
Jak Harrachové přišli do Čech
Jako by nebylo dost zajímavé sledovat osudy šlechty, rovnou se zaměříme na to, jak se Harrachové dostali z Rakouska až do našich malých Čech. Jak si možná dokážete představit, tehdejší šlechtici se rádi přesouvali tam, kde byl vzduch čistší a pole plnější. Avšak v případě Harrachů nebylo vše jen o pastvinách a lovu zvěře, šlo také o strategický manévr.
Přesuny mezi panstvími, dědictví, politické sňatky – všechno to byla běžná praxe a taky trochu šlechtický sport. Že někdo sjetý se snažil skočit z Rýna na Thébu na koni bych teď tedy nerozváděla, ale pojďme si říct, že i Harrachové si hráli na šachové figurky na mapě Evropy. A řekněme si upřímně, trochu to bylo jako hra na Monopoly – kde stáhneš, tam postavíš zámek.
Proč vlastně do Čech? Kromě tehdejšího politického a kulturního vlivu Českého království, který šlechtice lákal jako med broučky, hraje roli rozhodný fakt, že majetkový fond Harrachů byl slušně našláplý. A tady opravdu nejde o to, že by kupovali družstevní byt ve čtvrtém patře, ale rovnou celá pána. Zlaté časy pro šlechtu, co říkáte?
Nejvýznamnější příslušníci rodu
Některé osoby z rodu Harrachů by si zasloužily svůj vlastní pořad na Netflixu. Ať už jde o důvtipného diplomata, který by vám prokecal i poslední sukni, nebo o vojenského tažení, kde dýchali na šíji samotným nepřátelům. Když si situaci představím, tak to byly ony dny, kdy se honosní pánové v peří zdobených kloboucích spíše než po Facebooku šířili po evropských dvorech.
A opravdu bychom neměli zapomínat na ženské členky rodu, které se možná netlačily do předních linií bitev, ale určitě měly dostatek chytrosti a vychytralosti, jak na výchovu potomstva, tak na řízení domácnosti a politických intrik. Například redakce harrachovských poměrové projevy byly něco, co by dalo i královnám zabrat.
Každopádně mezi těmi, kteří by si zasloužili pár řádek zvlášť, jsou například Jan Nepomuk, jeden z prvních Harrachů na české půdě, a jeho syn Ferdinand Bonaventura, který se dostal až na velmi důležité pozice ve státní správě. A když se řekne Harrach, vždycky mě napadne Jan Nepomuk II., protože jako předseda české komory dost doslova držel v rukou ekonomické otěže tehdejších Čech, což, troufám si říct, nebyla žádná legrace.
Vliv Harrachů na umění a kulturu
Ano, ano, možná už tušíte, kam tím mířím. Harrachové rozhodně nebyli jen vážení politici a pilní hospodáři svých statků, ale také velcí mecenáši umění a podporovatelé kultury. Pokud máte rádi baroko, pak byste si bez Harrachů rozhodně nemohli dopřát takovou vizuální hostinu, jakou si přejete.
Umělci, sochaři, malíři a hudebníci – ti všichni měli v Harrachově patronátu své místo. Dokonce i takový Peter Paul Rubens maloval obrazy pro Harrachy. Tak nějak si představím, že kdyby Rubens žil v dnešní době, možná by místo štětce držel v ruce iPad a kreslil by do Procreate. A Harrachové by jeho digitální umění stále zbožňovali.
Za zmínku stojí také knihovny. Ano, knihy! Ve své době měli Harrachové sbírku, která by způsobila nejednu knihomolskou závist. Nejenže kolekce obsahovala díla o filozofii a teologii, ale třeba i o zemědělství, což bylo tenkrát na vrcholu knihomolského chutnání. No, a rodinný archív? Ten by každého genealoga dostal do vytržení tak rychle, jako těsně uzavřený jogurt, když si ho otevíráte na bílé košili.
The Harrachs and their impact on European politics
The Harrach family were not just about castles and patronage of the arts; they also played a considerable role in European politics. With the shifting power dynamics of the time, being well connected could truly make or break a noble family. And let's just say, the Harrachs knew how to play their cards right—both metaphorically and, I dare say, probably literally in the candle-lit back rooms of some grand estate.
Their diplomatic skills and strategic marriages positioned them as key players within the Holy Roman Empire and beyond. In the game of real-life Risk they were playing, territories were not just colors on a board but tangible assets and significant areas of influence. Allegiances were as important as armies, and the control of trade pathways often equaled power.
Especially during times when Europe was a bit more 'Game of Thrones' than 'European Union', the Harrachs managed to maneuver through wars, alliances, and political intrigue like seasoned chess masters. They placed their family members in influential courts, made the right friends, and likely avoided making enemies of the wrong people. Although, it's worth noting, in those times if you didn't have at least one rival family plotting your downfall, were you even trying?
Zámky a panství Harrachů
Pokud jde o realitní portfolio, Harrachové stojí za zmínku. Zámky, panství, lesy, to všechno odpovídalo jejich vlivu a prestiži. Každý zámek a každá rezidence byla jakýmsi odrazem doby, pečlivě udržované a zvelebované pro potěchu oka i duše. Tyto propracované residenci vlastně byly vizitkami, jasnými ukazateli, kdo je na vrcholu společenského žebříčku.
Jedním dechově bych mohla vyjmenovat několik pérl mezi Harrachovou sbírkou nemovitostí - zámky jako Rohrau nebo Prugg v Rakousku, či Jilemnice a Svijany v Čechách. Každý z těchto zámků má svůj jedinečný příběh a charakter. A nezáleží na tom, jestli se vám líbí spíš renesanční, barokní, nebo klasicistní styl, Harrachové to všechno někde ve svém portfoliu měli.
Nechci teď vypadat jako nějaká průvodkyně z turistického centra, ale rozhodně stojí za to navštívit některý z těchto zámků, pokochat se nádherou zahrad, interiérů a současně ucítit historii, která se tu doslova dýchá z každého koutu. A ano, údržba takového sídla by byla na dnešní dobu trošku náročnější než udržet v chodu dvoupokojový panelák, ale kdo by si nepřál alespoň jednou zažít, jaké to je mít doma schody, které hřmí pod vážností dějin, že?
Harrachové a jejich rodové pouto s Olomoucí
A nebojte se, nezapomněla jsem na moje milované Olomouc. I přesto, že Harrachové byli primárně spjati s jinými oblastmi, několikrát se jejich osudy protnuly i s městem, které si říká hlavní město Hané. Ah, Olomouc je ověnčena tolika příběhy, že by se z nich dal utkat městský plášť – a Harrachové několik nití do tohoto tkaní přidali.
Vždyť tady, uprostřed záplavy historických událostí a osobností, by bylo až neuctivé navštívit toto město bez toho, aniž bychom si připomněli, že i Harrachové byli součástí těchto městských událostí. Jsou to sice drobné stopy, ve srovnání se stopami jiných persón nebo událostí, ale přeci jen stopy, které dodávají barvu historickému mozaikování.
V historii Olomouce se vznášejí i pověsti, ale o těch zas někdy příště, abychom nemíchali s Harrachy všechno možné, ajoj! Nicméně, pokud jste fanoušci historie a příběhů, Olomouc s Harrachovým puncem je jednoznačně stále k mání jako součást naší minulosti, kterou občas dokážeme v našem rychlém a přetechnizovan
Napsat komentář
Tvá emailová adresa nebude publikovaná. Povinná pole jsou označena *